pokora

Pokora

Folk - to je něco, jako nedát si kabát do šatny. Stát někde vzadu mezi lidmi a pokoušet se zachytit tíhu večera i náladu, na které připluli. Mít v kapse rozečtenou knihu a polámané hračky a myslet na deset tisíc věcí, které unikají našim pohledům. Folk je něco jako nemít peníze. Nelámat si hlavu s brokátovými šatečkami, barevnými reflektory a unuděnými pohledy novinářů. Folk je nemít s sebou náhradní struny. Stát na pódiu sám a nést plnou odpovědnost za prsty položené mimo, za vady výslovnosti, hlasu a zpěvu, za jednotvárnost nápěvů a stroskotanost slok. Odcházet sám a s hlavou skloněnou zakopnout o vlastní nedokonalost. Ráno číst svoje jméno zkomolené v novinách. Folk je jednou mít a dvakrát nemít kde zpívat.

Celý článok →