folk

Pokora

Folk - to je něco, jako nedát si kabát do šatny. Stát někde vzadu mezi lidmi a pokoušet se zachytit tíhu večera i náladu, na které připluli. Mít v kapse rozečtenou knihu a polámané hračky a myslet na deset tisíc věcí, které unikají našim pohledům. Folk je něco jako nemít peníze. Nelámat si hlavu s brokátovými šatečkami, barevnými reflektory a unuděnými pohledy novinářů. Folk je nemít s sebou náhradní struny. Stát na pódiu sám a nést plnou odpovědnost za prsty položené mimo, za vady výslovnosti, hlasu a zpěvu, za jednotvárnost nápěvů a stroskotanost slok. Odcházet sám a s hlavou skloněnou zakopnout o vlastní nedokonalost. Ráno číst svoje jméno zkomolené v novinách. Folk je jednou mít a dvakrát nemít kde zpívat.

Celý článok →
Zaujímavé odkazy

Anketa o nejlepší českou knihu vydanou v posledních 25 letech, kterou najdete v novém Respektu, se nerodila snadno. Odpověď na otázku, kterou jsme zaslali významným osobnostem naší kulturní scény, nezřídka začínala nedůvěrou: „Těžko z takového množství vybrat jen tři knihy.“ – „Literatura není sport a vyhlašovat nejlepší knihu jde proti jejímu smyslu.“ – „Definovat v oblasti kultury jakékoli žebříčky, nominace či ocenění je vždy ošidné a subjektivní.“

Daniel Šmihula napísal pre Denník N relatívne optimistický článok o tom, že to s tými bujnejúcimi autoritárskymi tendenciami nebude až také zlé, resp. že v dlhodobom horizonte sa asi aj tak môžeme tešiť na liberálne demokracie.